Na konci ledna se třída 8.A v doprovodu třídní učitelky Moniky Tučkové a pánů tělocvikářů Jardy Svobody a Tomáše Skály, vydala na 5-denní běžkařský kurz na Benecko v Krkonoších. Odjezd byl naplánován na neděli 30.1. v 14:00 od školy. Cesta probíhala v klidu a první sníh jsme začali pozorovat až za Jilemnicí. Při stoupání na Benecko byla už i silnice řádně pokrytá sněhem a řidič s autobusem kroužil zatáčku za zatáčkou. Při příjezdu na parkoviště jsme měli přistavený vlek, kam jsme naložili běžky a batohy a vydali se necelý kilometr chůzí na penzion Bára.
Ubytování na nás udělalo příjemný dojem. Personál, prostředí, teplo a pro děti samozřejmě televize na pokoji. My jako učitelé jsme ocenili běžkařské tratě hned před chalupou. Hned po příjezdu jsme se všichni v klidu ubytovali, navečeřeli a poté se sešli ohledně chodu penzionu. Program na následující den a nechyběla ani přednáška o běžeckém lyžování včetně ukázky mazání lyží. Večerka byla v 21:00.
První den nám začínal v 7:45 snídaní ve formě švédských stolů, kde si každý přišel na své. V 9:00 jsme se sešli před chalupou v běžkařském oblečení a začala výuka. Někteří na tom stáli poprvé, a tak jsme si postupně prošli všechny styly. Místní okruhy byly projeté rolbou, a tak o kvalitu stopy nebyla nouze. Ve 12:00 byl oběd, následoval polední klid a ve 14:00 už jsme zase běžkovali. V 16:00 svačina, osobní volno, 18:30 večeře a večerní program.
Druhý den byl ve znamení celodenního výletu. Poklidnou jízdou se zastávkami jsme kolem poledne dorazili na Mísečky. Cena občerstvení byla opravdu s horskou přirážkou. Někoho to neodradilo, ale naštěstí jsme měli svačiny své. Na Mísečkách ale nebyl konec, načerpali jsme palivo a vyrazili ještě asi 2 km vzhůru na Medvědín. Společné foto, panoramata nula, zima a vítr, tak rychle zpět dolů a domů. Po příjezdu večeře a osobní volno.
Třetí den je kritický, jak se říká, a proto jsme vyrazili na běžky pouze dopoledne. Přes noc ale napadlo cca 40 cm prašanu a od chalupy jsme si doslova museli prošlapávat cestu. Největší atrakcí se nám stal kopec z Benecka na rozcestí Rovinka. Kolik kotrmelců, pádů a srážek můžete za krátký úsek zvládnout, to by člověk neřekl. Hlavně jsme se pořádně nasmáli. Po obědě a poledním klidu jsme vyrazili do Benecka do obchodu doplnit zásoby dobrot a přes les pěknou procházkou se vrátili zpět na chalupu. Nechybělo koulování včetně vyválení třídní učitelky ve sněhu. Osobní hygiena, večeře a společenské hry v týmech.
Čtvrtý den, čtvrtek. Do poslední chvíle jsme sami nevěděli, jaký plán zvolíme. Počasí bylo luxusní, obloha modrá bez mráčku, ideální na druhý celodenní výlet. Mapy nám ale ukazovaly nevyrolbovanou cestu mezi Beneckem a Mísečkama, cca 4 km. Byla by ale škoda nevyužít slunce a třpytivého sněhu na výletě. Neprojetá cesta nebyla tak hrozná, jak jsme čekali a vyrazili opět směr Mísečky. Těmi jsme pouze projeli a pokračovali směr Vrbatova bouda. Všichni bez výjimky nás překvapily, jak poměrně rychle vyjely nahoru. Tam nás čekalo zasloužené občerstvení. Počasí bylo jako na horách a během chvíle se zatáhlo. Mlha a vítr si vyžadovala jet zpět. Rychlé společné foto a vzhůru dolů. Míjíme Mísečky a pokračujeme dál na Benecko. Na chalupě jsme měli připravenou teplou polévku v podobě svačiny, osobní hygiena a balení věcí. Večeře, druhá večeře a „volný program“.
Poslední den v pátek jsme po snídani sbalili poslední věci, uklidili pokoje a vyrazili na závod dlouhý 4 km. Startovalo se jednotlivě s rozestupy 30 s. Po odjetí závodu proběhlo vyhlášení, oběd, naložení věcí na vlek auta a odchod k autobusu. Cesta do Hradce byla poklidná a někoho uspala už v první zatáčce
Někteří si po kurzu našli v běžkování větší oblibu než doposud, zjistili, že když vám jde o čas v závodě, tak dokážete s prkýnky na nohách nemožné. Všichni do jednoho bez výjimky, mají od nás obrovský obdiv, jak se dokázali nejen s oběma výlety, ale celým kurzem vypořádat, „bez řečí“ šlapali, a i když to občas bolelo, tak se zakousli a makali.
TU- Tučková