Adaptační kurz 6. B na Pavlátově louce

V pondělí 6. září se třída 6. B vydala autobusem na adaptační kurz na Pavlátovu louku v Novém Městě nad Metují. Jaké zážitky si všichni odnášíme? Přečtěte si celý text a prohlédněte si fotogalerii! :-)

6. září ráno jsme skoro v plném počtu vyrazili z Terminálu v Hradci Králové, kam jsme se o dva dny později zase všichni šťastně navrátili, do Nového Města nad Metují. Po příjezdu nás čekala ještě dvoukilometrová cesta na Pavlátovu louku. Po ubytování se v chatkách, jejichž poněkud archaický ráz v nás všech zanechal nezapomenutelný dojem, nás čekal první společný program. Slunečné počasí a stromy a říčkou obklopená louka nabízely prostor pro hry jako „Pistolník“ nebo třeba eskymáckou hru „Šlacha.“

Následoval čas pro tvoření a malování. Každý si vymaloval svou na papír obkreslenou ruku a napsal do ní, co má rád nebo co ho charakterizuje. Ruce a společně vytvořené plakáty „Ideální učitelka“ a „Ideální třída“ využijeme při výzdobě naší kmenové třídy.

Z třídy 6. B se také na chvíli stal skoro profesionální tým moderních architektů. Pouze s pomocí určitého množství špaget a tzv. „maršmelounů“ měly čtyři týmy za úkol postavit v daném časovém limitu co nejvyšší budovu. I přesto, že v některých týmech stavební materiál záhadně mizel, se povedlo všem skupinám vytvořit obdivuhodné, více či méně komíhavé stavby. Ta nejvyšší měla určitě přes metr.

Večer byl zakončený stezkou odvahy – krátkou, leč účinnou. Na jejím konci si děti vyzvedly záhadnou obálku se svým jménem, do níž následující den vložily vlastnoručně psaný dopis svému budoucímu já.

V úterý si učitelka vymyslila výlet. Uf. Adrenalinový výšlap na rozhlednu Sendraž, následný sestup do pekelského údolí, vydatný steak s hranolky a zpáteční cesta podél řeky Metuje do „Nováče.“ Dohromady jsme za den ušli až 18 kilometrů, což je, s přihlédnutím k tomu, že pro mnohé to byl dosavadní rekord, naprostá bomba! Třída 6. B se opravdu vytáhla. :-)

Večer jsme šli všichni sbírat klestí a dřevo na táborák. Pár z nás si ještě zazpívalo několik táborákových šlágrů a šlo se spát.

Ve středu po obědě jsme opustili „Pavlátku“ a šli do centra Nového Města. Tam jsme znaveni vedrem nepohrdli zmrzlinou a nakonec jsme zamířili k autobusové zastávce.

Myslím, že jsme si to všichni užili. Velký dík patří paní učitelce Mileně Moravcové, která stála za skvělou organizací stmelovacích her a aktivit. Děkujeme!

A zase příště. :-)

B. Šedivá